Recenze Oura Ring: jeden prsten vládne všem (2024)

• Pro měření vitálních funkcí může být prsten komfortnější než náramek
• V tomto případě bohužel uživatelský zážitek kazí přístup výrobce k zákazníkovi
• Cena třetí generace jeho produktu činí 314 eur, tedy asi 7 700 Kč

V případě Oura Ring tak úplně není pravda, že jeden prsten vládne všem, protože zatím nemá na trhu prakticky žádnou konkurenci. To představuje problém. Ačkoli už tu máme třetí generaci, stále se neobjevil žádný konkurent. A tak Oura i nadále soupeří hlavně s chytrými hodinkami a náramky. Jde ale o vyrovnaný boj?

Tuto recenzi jsem začal psát ještě na podzim 2021, když mi prvně prsten dorazil. Nedopsal jsem ji – přes Vánoce a začátkem roku jsem se k dokončení nedostal. Vrátil jsem se k ní až teď. Je to svým způsobem dobře, protože původní nadšení z nové hračky vystřídalo rozčarování a částečně i negativní zkušenosti jak s produktem samotným, tak i zákaznickou podporou. Nemohu říct, že by prsten Oura třetí generace byl špatný, zároveň ho ale nemohu s klidným svědomím doporučit.

Vše začalo v roce 2015 (firma byla založena ještě o dva roky dříve) jako projekt s nejistým výsledkem na Kickstarteru. Už v počátku ale zakladatelé vybrali více jak šestinásobek cílové částky a rozjeli projekt, který můžeme bez debat nazvat úspěšným. Nakonec tu máme již třetí generaci jejich produktu a počet zákazníků za poslední rok vyskočil ze zhruba 140 tisíc na více jak půl milionu a čítá jména známých celebrit. NBA objednala dva tisíce kusů jak pro hráče, tak i zaměstnance. A třeba Will Smith nebo Snoop Dogg se řadí mezi investory této původem finské společnosti. Na investicích doposud vybrala daleko přes 100 milionů dolarů.

Pokud vám jméno Oura nic neříká a dodnes jste o této firmě neslyšeli, což by mě překvapilo, pak vězte, že jde o další wearable zařízení, pod jejichž náporem trh praská ve švech. Oura se ale liší tím, že její produkty mají formu prstenu. Pokud si říkáte, co je na tom zajímavého, pak se možná budete divit. Pro měření vitálních funkcí jsou totiž vnitřní strany prstů a ušní lalůčky jedny z nejlepších míst na lidském těle. Zmenšit současné technologie do velikosti náušnice se zatím nepovedlo, ale prsten už je proveditelný. Proto na podzim 2021 Oura uvedla již třetí generaci svého zařízení, které oproti předchozí generaci opět technologicky pokročilo.

Osobně mě tento segment láká ze dvou důvodů. Za prvé jsem technologický nadšenec, a tak mě z osobního pohledu zajímá téměř každá taková hračka. Za druhé jsem minulý rok začal spolupracovat s pittsburským startupem s úplně jiným byznys zaměřením, který vyvíjí technologicky pokročilejší prsten, mj. proto že za ním stojí německý vědec držící mnoho zajímavých patentů v této oblasti. Nepůjde o produkt pro širokou veřejnost, alespoň ne v prvních letech. Zákazníci se budou rekrutovat v řadách zdravotnických pracovníků, hasičů, policistů, záchranářů a dalších, kteří pracují ve fyzicky náročných podmínkách. Dostat se k takovému projektu je splněním jednoho z mých snů. Pojďme ale zpět k Ouře.

Přiznám se, že jsem o pořízení přemýšlel již dříve, ale předchozí generace byly vhodné v podstatě jen ke sledování spánku a toho, jak si vaše tělo odpočinulo přes noc a jak jste připraveni na další den. Přes den se toho vlastně moc nedělo. Vzhledem k tomu, že jsem si spánek měřil hodinkami, buď Apple Watch nebo Garminy, nedávalo mi smysl utratit několik stovek dolarů za další takové zařízení, které mělo svým způsobem jen minimální využití.

Pak ale přišlo v říjnu 2021 představení třetí generace a z prstenu se stává mnohem použitelnější zařízení. Kromě noci totiž funguje i přes den a měří toho více než doposud.

Objednání, velikost a dodání

Prsten jsem objednal, respektive předobjednal, hned v den představení třetí generace. Vybírat lze ze stříbrné, zlaté a černé barvy (u níž lze volit ještě mezi lesklou a matnou). Po nějaké době mi poštou přišel takzvaný „sizing kit“, tedy krabička s plastovými kroužky různých velikostí. Každý máme jiné prsty a trefit správnou velikost prstenu není sranda. Pokud jste si někdy prošli procesem nákupu třeba toho zásnubního, asi se mnou budete souhlasit. A u Oury je mimořádně důležité, aby prsten dobře seděl – pokud by byl moc volný, nebude měřit správně.

Obdržíte tedy tyto kroužky, abyste si vyzkoušeli, jaká velikost vám bude vyhovovat. Doporučuje se nosit prsten na ukazováčku, nebo prostředníčku, a optimálně ne na dominantní ruce. Volil jsem velikost 12 pro ukazováček pravé ruky, tedy dominantní. Tím jdu trochu proti doporučení, ale takto mi to prostě vyhovuje nejvíce.

Jakmile máte jasno, prostřednictvím e-mailu potvrdíte zvolenou velikost. Pak už jen čekáte na doručení samotného výrobku. Upřímně, čekal jsem déle, než by se mi líbilo, ale přisuzuji to jak obrovskému zájmu zákazníků, tak obecně problémům, které poslední dobou v logistice panují po celém světě. Ač rozhořčen delším čekáním, nakonec jsem se dočkal.

Nyní trochu odbočím. V době finalizace tohoto textu čekám na další dva kusy. Jeden pro mě, náhrada za nespolehlivý kus. Dodání bude trvat zhruba měsíc. U druhého čekáme na výměnu velikosti v rámci povolené lhůty. To trvá už téměř tři měsíce. Nevím, jestli Oura nestíhá vyrábět, nebo s jakými problémy se potýká, ale vcelku mě to nezajímá.

A to není vše. Komunikace se zákaznickou podporou není zrovna ideální. V prvním případě to celkem šlo, ačkoli trvalo, než jsme se dostali k tomu, že původní kus trpí vadou a musí proběhnout výměna za nový. Ve druhém případě je to horší, protože Oura na naše požadavky reaguje pořád dokola způsobem, že se nám brzy ozvou. Nechci vypadat jako remcal, ale žiji v USA a na takovéto jednání nejsem zvyklý a zvykat si na něj nehodlám. A nejsem v tom sám. Oura subreddit na Redditu je plný zákazníků s podobně negativními zkušenostmi. Argument, že jde stále o mladou firmu, která prochází vývojem, moc neobstojí. Vybrala dost peněz na to, aby měla solidní zákaznickou podporu a dobře nastavená pravidla.

Zpět ale k tématu. Uvnitř malé bílé krabičky najdete jen nabíječku ve formě stojánku a USB kabel. Ten už by mohl mít i na druhém konci konektor velikosti USB-C, ale co už.

Prvotní nastavení a nabití

Z App Store jsem stáhl aplikaci Oura (už ji nějakou dobu nabízí i Obchod Google Play), přihlásil se svým účtem (ten se zakládá při objednání) a postupoval dle návodu pro spárování a nastavení prstenu. Rozhodl jsem se jej spárovat s iPhonem, a to z jednoho prostého důvodu. Veškerá fitness a zdravotní data mi končí v aplikaci Zdraví od Apple, a to včetně dat z Garmin hodinek, chytré váhy, měřiče tlaku a glukometru.

Zároveň můj americký poskytovatel zdravotní péče podporuje integraci Apple Zdraví, takže i veškerá zdravotní data, včetně vyšetření, laboratorních testů, očkování a dalších, mám pohromadě v této aplikaci. Taková alternativa pro Android neexistuje, což mě dost štve, protože jako hlavní telefon používám již několik týdnů Samsung Galaxy S22 Ultra.

Prvotní nastavení trvá zhruba za 5 minut. Pak stačí prsten nabít, nasadit na prst a měření může začít. Aplikace vás vyzve, abyste povolili notifikace, což doporučuji. Zároveň upozorní, že byste měli alespoň jednou denně provést synchronizaci, což je také logické. Na začátku jsem do aplikace koukal několikrát denně. Dnes, po více jak třech měsících, se do ní podívám ráno a večer, to stačí.

Oura vás pak v aplikaci upozorní i na to, jak prsten čistit a nabíjet. Nemusíte se bát, disponuje vodotěsností, takže s ním můžete plavat, sprchovat se, mýt nádobí a podobně. Ale jednou za čas je dobré zkontrolovat, že jsou senzory na vnitřní straně čisté. Stejně tak má výrobce doporučení ohledně baterie – její nabití byste měli držet mezi 80–20 %, aby bylo dosaženo co nejdelší životnosti.

Oceníte i upozornění, jak a kdy prsten nosit, abyste ho zbytečně neodřeli, nepoškrábali: takže nenosit na ruce vedle dalších prstenů a v posilovně při zvedání činek či při dalších podobných aktivitách, kdy se vaše ruce dostanou do tvrdšího kontaktu s jinými kovovými předměty nebo povrchy.

Sám si prsten sundávám jen při mytí nádobí a dávám si zvlášť pozor, abych ho nepoškrábal, ale jinak ho nosím nonstop. Samozřejmě ho tedy sundávám i při nabíjení, většinou večer před sprchováním. To se nezměnilo ani po těch třech měsících. Stále se k němu chovám jako by byl nový a dávám pozor, abych ho neodřel nebo jinak nepoškodil.

Používání a sledování údajů

Tady upřímně není moc co vymýšlet. Prsten mám na ruce téměř nonstop. Sundávám ho na nabíjení a v situacích, kdy by se mohl poškodit. Jinak ho nosím neustále a zvykl jsem si na něj tak, že už ho ani nevnímám. To považuji za největší plus tohoto typu zařízení – nepřekáží, na rozdíl od hodinek nebo náramku.

Pokud se ptáte, proč hodinky překáží, je to jednoduché, ale zároveň subjektivní. Jsou mezi námi tací, co nejsou zvyklí hodinky nosit, nebo jim na zápěstí vadí či překáží. Prsten může být řešení. Ne každý chce nosit chytré hodinky.

Trh klasických hodinek je zároveň stále velký a za poslední roky se vzpamatoval. Lidé pořád chtějí nosit obyčejné, mechanické, nebo digitální hodinky. I já jsem tomu přišel na chuť a sbírám jak klasické G-Shock hodinky, tak i mechanické.

Denně mám tak na ruce i obyčejné hodinky. Někdy je nosím souběžně s Garminy, tedy „double wrist”, někdy nosím jen klasické hodinky. A pak Oura přijde vhod, protože měří základní vitální hodnoty pořád. Tedy skoro pořád.

Do aplikace se dívám ráno, když se vzbudím, abych se podíval, jak jsem spal a jestli data, která Oura ukazuje, odpovídají tomu, jak se cítím. Ve většině případů to odpovídá, někdy se prsten sekne a necítím se tak, jak mi tvrdí. Zároveň data porovnávám s tím, co mi měří Garmin Fenix 7. Většinu času nosím Fenixy i na spaní a data dlouhodobě porovnávám s prstenem. Ani jednou se nestalo, že by se hodinky a prsten shodly. Každé ráno mi tato dvě zařízení ukazují něco odlišného. Neshodnou se ani v tom, kdy jsem usnul a kdy jsem se vzbudil. Několik týdnů jsem sledoval jen tento údaj a Garminy jsou přesnější než Oura. Čekal bych to opačně.

Už vůbec nemluvím o jednotlivých fázích spánku. Rozdíly se počítají v hodinách. Nicméně celé toto odvětví měření spánku je zatím spíš na úrovni věštění z křišťálové koule a osobně si myslím, že důležitější je sledovat trend v rámci měření z jednoho zařízení než data za jednotlivé dny.

Problém je, že Oura a Garmin se často neshodnou ani v měření srdečního tepu. V aplikaci Oura si lze vyžádat aktuální měření – prsten neměří nonstop, ale v určitých intervalech. Několikrát se mi stalo, že mi ukazoval aktuální tepovku 90, zatímco Garminy 70. Pravda byla spíše na straně hodinek. A tyto zkušenosti naprosto zbouraly moje prvotní nadšení a důvěru v to, co jeho měření ukazuje.

Přidejte si k tomu sliby o zpřístupnění okysličení krve a tepovky během cvičení začátkem roku 2022 a důvěra upadá dál. Máme březen a tyto dvě funkce stále nejsou k dispozici. V zákulisí se mluví o tom, že budou dostupné až v druhé polovině letošního roku. Jestli Oura tyto dvě funkce neuvede a začne účtovat měsíční předplatné, může se připravit na velký problém a minimálně v USA na sérii žalob.

Oura obecně stojí na tom, že v aplikaci ukazuje tři různá skóre. Jedno se týká spánku, druhé připravenosti na aktuální den a třetí aktivity během aktuálního dne. Pro mě osobně jsou nejdůležitější první a třetí a zároveň jsou asi i nejpřesnější. To, jak jsem nebo nejsem připravený na aktuální den na základě aktivity z předchozího dne a spánku z předchozí noci, mi přijde opravdu jako věštění z křišťálové koule. Absolutně to nebere a samozřejmě ani nemůže brát v potaz psychický stav, který má na nás velký vliv. Ani po třech měsících mi nepřijde, že by toto druhé skóre dávalo jakýkoli smysl.

U těch ostatních dvou, pokud pominu debatu o jejich přesnosti, mi dává smysl sledovat trend a porovnávat data v rámci dnů vůči sobě. Mohli bychom se dál hodiny a hodiny bavit o tom, jak přesná Oura je, nebo není oproti Garminům, Apple Watch a jiným fitness zařízením. Jenže to nakonec nedává smysl, protože stejně budete s největší pravděpodobností nosit jen jedno zařízení a sledovat data jen v rámci něj. Zařízení nemusí měřit zcela přesně, ale pokud sledujete trend, optimálně dlouhodobě, tak na tom nakonec nezáleží.

Pokud se tedy omezím jen na data z aplikace, pak mi dávají smysl. Data o spánku a jeho kvalitě většinou odpovídají tomu, jak se ráno po probuzení cítím. Data o aktivitě během dne odpovídají tomu, jak jsem nebo nejsem aktivní. Stejně tak detekce cvičení funguje spolehlivě a podstatně spolehlivěji než na Apple Watch. Měli jsme tuhou zimu, mnoho mrazivých rán jsem strávil s lopatou v ruce. Oura to vždy spolehlivě poznala, Apple Watch sotva v polovině případů. Garminy automatickou detekci nemají, tak je nemohu v tomto směru hodnotit.

Oura z mého pohledu exceluje v překladu naměřených dat do lidského jazyka. Aplikace se vám snaží osvětlit naměřené hodnoty. Zároveň vysvětluje i výše uvedená skóre a dává vám doporučení, co dělat a jak se chovat dál, pokud chcete některé zlepšit.

Na konci každého týdne dostanete souhrn, který vám dá pohled na všechna tři skóre z pohledu aktuálně uplynulého týdne. Můžete strávit spoustu času procházením aplikace a čtením si výsledků, souhrnů a doporučení. Toto Oura zvládá skvěle a nejde o obecné řeči, ale o opravdu dobrá doporučení, která dávají smysl.

Notifikace

Jakákoli oznámení z aplikace se omezují na to, že se blížíte k cíli aktivity pro daný den a pak že jste svůj cíl splnili. Prsten je v tomto ohledu pasivní zařízení. Nečekejte tedy žádné notifikace o vysokém nebo nízkém srdečním tepu. Ono by to ani nešlo. Jak už jsem psal, Oura neměří nonstop a data se do telefonu synchronizují zpětně. To a ne zcela přesné senzory jsou důvod, proč tento prsten nemůže být u FDA registrovaný jako zdravotnické zařízení a data z něj nemohou nahradit vyšetření u lékaře.

Nabíjení a výdrž

Na to, jak má malé rozměry, kolik obsahuje senzorů a co umí, je výdrž prstenu překvapivě dobrá. Když se držím tipů, jak se o něj starat, tak ho dávám dobít jednou za čtyři dny večer. To mi přijde naprosto v pohodě.

Za tři měsíce používání nepozoruji žádný pokles kondice baterie. Stále nabíjím jednou za zhruba čtyři dny. Jen několikrát se mi stalo, že mě aplikace upozornila, abych dal prsten nabít, protože úroveň nabití spadla pod 25 %.

Vzhledem k tomu, jak je zařízení koncipované, je celkem logické, že se v podstatě nedá opravit. co*koli je s ním mechanicky špatně, vede k výměně „kus za kus“. Pokud byste tedy po třeba dvou letech chtěli vyměnit baterii za novou, s největší pravděpodobností to nepůjde. To vzhledem k jen roční záruce není dobrá zpráva. Pokud kondice baterie po uplynutí záruční doby dramaticky klesne, nezbyde uživatelům než koupit nový prsten. A to vzhledem k ceně vyjde dost draho.

Měsíční předplatné

Dostáváme se k jedné z asi nejkontroverznějších novinek, které Oura na podzim představila: k měsíčnímu předplatnému, v jehož rámci dostanete přístup ke kompletně všem datům, které prsten měří. Bez předplatného bude aplikace a data, která zobrazuje, omezená jen na nutné minimum.

Dosavadní model fungoval tak, že zákazník si koupil prsten a v aplikaci viděl veškerá naměřená data. Měření probíhalo v noci, ne přes den. Prsten tak ukazoval to, jak jste se vyspali, jak si vaše tělo odpočinulo a jak jste připraveni na další den.

Nově třetí generace prstenu měří i aktivitu (kroky, spálené kalorie, cvičení) přes den, tělesnou teplotu při spaní a odchylky od ní. Jak již zaznělo, během letošního roku má přidat i okysličení krve a ke cvičení i srdeční tep.

Novinek je celkem dost a za to si Oura účtuje měsíční platbu 5,99 eur (přibližně 150 Kč). Nechci rozebírat, jestli je to málo nebo moc. Záleží na každém, zdali pro něj data mají takovou užitnou hodnotu, aby si platil měsíčně za přístup k nim.

Toto jsem psal původně. Dnes, s odstupem času, nejsem přesvědčený, že jsem ochotný platit měsíční předplatné za něco, co není přesné a čemu chybí slíbené funkce, ačkoli tento krok Oury chápu.

Nejde o peníze. Jde o princip. Čím dál tím víc se mi příčí jakkoli podporovat takovou firmu. Jsem technologický nadšenec a fanoušek. Koupím si kdejakou blbost a pravidelně kupuji akcie firem, s jejichž filozofií a fungováním se ztotožňuji. Čím dál tím víc mám ale pocit, že Oura dělá ze zákazníků pitomce na několika frontách, a odmítám to dál podporovat. Když si k tomu přidám to, že oproti Garminům nemá Oura reálnou přidanou hodnotu, která by ospravedlnila cenu zařízení a už vůbec měsíční předplatné, jsem čím dál tím více přesvědčen, že až dorazí zmiňovaný nový kus, prodám ho a tím jsem s nimi skončil. Nebudu ale říkat hop, dokud jsem nepřeskočil.

Problémy

Tato část se týká mé osobní zkušenosti s používáním. Nelze ji aplikovat na produkt Oura obecně. Nicméně…

Nedávno, z ničeho nic, můj prsten přestal fungovat. Nespojil se s telefonem. Diody na vnitřní straně přestaly svítit. Začal jsem hledat řešení a vyzkoušel všechno možné, co jsem našel na webu Oury, Redditu, YouTube a podobně, včetně pokusu o tvrdý reset, pokusu o spojení s jiným telefonem a tak dále. Nic nepomohlo. Nastala smrt.

Kontaktoval jsem tedy zákaznickou podporu, problém jim popsal a čekal na jejich řešení. Chápu, že v takových situacích mají předepsáno, co dělat, jak se chovat. Nicméně jsem si znovu prošel celým procesem pokusů (a omylů) o oživení prstenu a jeho spojení s několika zařízeními. Bez úspěchu. To tedy bylo dost otravné, a hlavně časově náročné. Podpora nereagovala na moje poznámky, že toto všechno už jsem zkoušel.

Po několika e-mailech oběma směry jsme došli do momentu, kdy mi došla trpělivost a svoji komunikaci jsem přiostřil. Následně podpora navrhla výměnu prstenu za nový. Následující den se mi ozval další člověk s tím, že mi schválili výměnu a nový pošlou za 2–4 týdny. A v takovou chvíli se začínám chovat jako rozmazlený americký zákazník. Nezaplatil jsem přes tři sta dolarů, abych pak čekal měsíc na nový kus v rámci reklamace. Chápu, že s tím nic neudělám, ale tímhle u mě Oura skončila. Další produkt si od nich určitě nekoupím. A pokud se nevzpamatují a nezmění svůj přístup, budou mít do budoucna hodně problémů, minimálně na americkém trhu.

Perlička na závěr. Mrtvý prsten jsem nosil dál, protože jsem zvyklý ho mít na prstě a přišlo mi zvláštní ho najednou sundat. Zhruba po týdnu jsem si všiml, že začal fungovat. Z ničeho nic se vzpamatoval. Bez jakéhokoli mého zásahu. Těžko říct, čím to bylo způsobeno. Možná mám jen smůlu.

Závěrečné hodnocení

Prsten Oura má hodně pozitiv a hodně negativ. Ve výsledku ho nemohu doporučit. Moje dnešní recenze se hodně nese v subjektivním a negativním duchu. Chápu, že se to každému nebude líbit, a ti z vás, kteří prsten spokojeně používají, se mnou nebudou souhlasit. Takový je ale život.

Došel jsem do bodu, kdy zkouším všechno možné, co se na trhu objeví, protože mě to prostě baví. Americký trh je hodně spotřebitelsky zaměřený a nabízí tak spoustu možností. Zároveň s tím jsem došel do stavu, že si nechám a používám jen to, co se mi líbí a co mi dává smysl. Co funguje a funguje spolehlivě. A koukám i na firmu, která daný produkt nebo službu produkuje a jak se chová obecně. A z tohoto hlediska nacházím na Ouře a jejím prstenu více negativního než pozitivního.

Když se více ponoříte do technologické stránky, ani tam výhody nejsou. Za největší výhodu tedy považuji fakt, že jde o prsten, tedy celkem neinvazivní věc. Tím ale výčet výhod z mého pohledu v podstatě končí. Měření vitálních funkcí na dané části těla je dobrá cesta. Dá se takto měřit mnohem více, než je zatím k dispozici, a budoucnost podle mě přinese krevní tlak, hladinu cukru v krvi a další. Nicméně takto to dělat nelze. Oura v rámci tohoto zatím úzkého segmentu trhu nositelných zařízení opravdu potřebuje tvrdou konkurenci.

Pokud přejdete fakt, že jde o pohodlný způsob, jak měřit vitální funkce, jsou na trhu podstatně lepší fitness/wellness trackery, jejichž výrobci si vás jako zákazníka budou vážit citelně více. Často se říká, že čím větší firma, tím horší přístup k zákazníkovi. Touto logikou by na vás Apple měl kašlat a Oura by kolem vás měla skákat jak malý psík. Jenže se spíš zdá, že Apple jde příkladem a management Oury by se měl kopnout tam, kam slunce nesvítí, a hned vzápětí jít tamtéž. A tím tuto recenzi uzavřu.